Fox Tale

Téměř 14 let jsme prožily bok po boku. Byly to krásné roky plné objevování, učení a dobrodružství, ke kterým bych se bez ní asi nikdy nedostala. Byla jedinečná a nenahraditelná, vlastně nebyla nikdy typická šeltie.

Vášnivě se mnou běhala agility. A měla pro to takovou vášeň, že často byl velký adrenalin udržet nás ve správném směru. Ale bylo na ní tak skvělé, že naše společné chyby jí nikdy od toho nadšení neodradily a stále dokola do toho šla s plným nasazením.

Stala se první šeltií v ČR, která se závodně věnovala pasení. Prvním mistrem ČR v pasení, první v kategorii IHT3, první šampion práce ČR. I v případě pasení byla vždy při práci velice vášnivá a občas jí chyběla kázeň. Ale takový srdcař, že i přes ty nedostatky, jsme vždy nakonec spolu nějak ty ovečky ukočírovaly.

Stala se maminkou spousty dalších úžasných šeltií a skrze ně i babičkou, prababičkou…. Její krev koluje v žilách mnohých z nich. A je to fajn, protože i když nebyla nejkrásnější šeltií, měla chovu u nás rozhodně co nabídnout.

Ti naši psí kamarádi mají na tomhle světě vyměřený zbytečně krátký čas. Nám se ten náš společný čas nachýlil ke konci a museli jsme se rozloučit. V mém srdci je navždy hluboko zapsaná. Byla mým prvním vlastním psem a nemohla jsem pro tuto pozici získat lepšího. Teď doufám, že je pravda, že tam někde nahoře na nás ti pejsci skutečně čekají, abychom se jednou zase spolu mohli shledat.

Sbohem moje milovaná Jennynko.